top of page
  • Obrázek autoraPetra Pavienská

Čtyři kroky k zázraku na počkání

Aktualizováno: 4. 12. 2020

Už je to nějaký ten rok zpátky, co ke mně Hanka přišla poprvé. Ten pohled si ale pamatuji dodnes. Tehdy jsem se naplno věnovala výživovému poradenství a měnila lidské životy pomocí stravy. Odjakživa mě přitahovala lidská duše i zdravé tělo a hledala jsem cesty, jak předat lidem co nejefektivnější nástroje ke spokojenosti se sebou. Nástroje k nalezení a posílení vlastní hodnoty.


Hanka byla veliká. Slovo tlustá se mi nikdy nelíbilo a přišlo mi hrubé. Hanka byla prostě veliká žena. Vstoupila do dveří. Pod rozpuštěnými a neupravenými havraními vlasy jsem spatřila těkající oči klopící hluboko do podlahy. Pamatuji si její vytahaný svetr dlouhý až téměř ke kolenům, který měl schovat nejlépe vše. Přála si to tak.

Svetr nic neschoval a naopak odhaloval. Nešťastnou ženu bez chuti do života. Odhaloval ženu, která téměř nevěřila, že může být někdy šťastná.


Být neviditelná

Hanka tak žila. Vyhýbala se společnosti, jak to jen šlo. Jedna dobrá kamarádka, ale s tou jen doma u vínka. Na moji pobídku, že je třeba začít se hýbat a tím pádem vyjít ven, celá hrůzou ztuhla. Návštěva bazénu byla její noční můrou.


Kromě vztahu s kamarádkou měla vztah milenecký. Jemu dávala hodně a sebe přehlížela. S mamkou se vídala častěji, než se svým přítelem. Ale ani tam nenacházela bezpečný přístav. Neustálé připomínky, jak je špatná a nedostatečná jí doháněly k zoufalství. Svým dospělým dětem se věnovala hodně. Kdykoliv, kdy mohla, vařila a hlídala vnoučata. Práce jí dávala rovněž zabrat. Klienti tlačili na termíny a pro hrubé slovo a urážku nechodili daleko.

Tvrdá slupka

Jenom si nemyslete, že Hanka byla nějaké zhroucené, v jejím případě ne klubíčko, ale klubko neštěstí. Ne, ne. Někdy to tak je. Někdy schováváme vlastní zranitelnost za falešný postoj síly. Nasadíme si masku drsňáka a necity. Tváříme se, že nic není problém a všechno máme takříkajíc na háku. Hanka byla se svojí maskou přesně taková. Hrubá a tvrdá. Dojmem spíš muž, než žena. Cit vyměnila za ne-cit, tedy necitlivost.


Takové postoje bytostně chápu a mám je svým způsobem ráda. S touhou a odvahou se vydávám do nitra bytosti, která se mi svěří. Beru svoji hořící louč, deru se nepropustnou krajinou mysli a duše. Nejednou posvítím na temná místa a často zažehnu nový oheň.

S Hankou to bylo rychlé. Přehodila si výhybku v hlavě. Dala sebe na první místo a začaly se dít věci. Krok za krokem odhazovala přebytečná kila. V jejím případě celých 20. Začala chodit ven mezi lidi. Dokonce i do bazénu. Na naše konzultace přicházela upravená. Postupně si plnila staré sny. Ukončila komedii s věčně nespokojeným milencem. Přestala vařit svým dospělým dětem a začala chystat zdravá jídla pro sebe.


Cesta pokračuje

Nemysli si, že tím Hančina cesta skončila. Dnes chodí na mé prožitkové semináře. Jde dál. Pokračuje. Pracuje na sobě.


S jakým překvapením mi posledně řekla, že její mamka na ni začala být laskavá. S úžasem ve tváři mi vypráví, že jí maminka chválí a podporuje. Že je na ni konečně hrdá. Zažívají společně úplně nový vztah. Stalo se něco, čemu by tenkrát neuvěřila.


Zázrak? Kdepak. Hančina usilovná práce byla odměněna. Pokaždé tomu tak je. Pokaždé je její aktivita a krok ke změně odměněn. S každým centimetrem v pase a dalším dílkem úcty k sobě, jí život nadělí odměnu. S každým odhozeným nefunkčním vzorcem přichází dárek. Je jím lepší pocit ze sebe. Větší hodnota a úcta sama k sobě. Respekt ke svým potřebám a pocitům.


Nicméně Hanka nepřestává a jde dál. Hanka je VELIKÁ ŽENA


Nejenom Hanka, i TY jsi veliká žena a dokážeš cokoliv.


Co pomohlo Hance:

  • Pravidelná a kvalitní strava

- „ne snídání“ vyměnila za ovesné vločky s jogurtem

- začala myslet na svačiny a něco si vždy vzala na cesty autem

- oblíbila si cizrnu, která jí dávala dostatek bílkovin, a i díky tomu hubla

  • Čas sama na sebe

- začala o sebe pečovat a hýčkat se

- vzpomněla si, co jí v životě baví a dělá radost a začala to dělat

- přestala poslouchat vyčítavý hlas v hlavě

  • Lidé kolem

- pořádně se rozhlídla, koho ve svém životě má

- zamyslela se, kdo ji podporuje a kdo hází klacky pod nohy

- začala se vídat s lidmi, se kterými je jí dobře

  • Podpora

- pravidelně chodila na naše setkání, která rozhodně nebyla jen o stravě

- když se něco nedařilo, začala si říkat o pomoc

- našla si podporující lidi

bottom of page